1. část: Cuenca, Girón, Pucará
V únoru tohoto roku jsem měl to štěstí, že jsem se mohl zúčastnit mezinárodní expedice do jižního Ecuadoru. Cesta byla pořádaná pod patronací Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity v ecuadorské Cuence. Název projektu byl „Inventarizace rostlinných společenstev čeledi Bromeliaceae“.
Už samotné přistání v ecuadorském hlavním městě Quitu bylo velmi zvláštní, protože letiště je přímo uprostřed třímiliónového velkoměsta, které je situováno do úzkého údolí mezi pětitisícové andské velikány. Jim vévodí sopka Picinca, na kterou vede lanovka.. Další zvláštností bylo i to, že v Ecuadoru se platí pouze americkými dolary. Třetím, už skoro šokem byl na latinskou Ameriku ohromný pořádek a disciplinovanost. Navíc v Ecuadoru vše velmi dobře funguje a je tam i bezpečno. Ve velkých městech chybí i typické chudinské čtvrti na periférii. Zde nic takového neexistuje, ba naopak je zde intenzivní nová výstavba, především řadových domů.
Po těchto příjemných šocích trávíme celý den v Quitu. V 16,00 hodin nás čeká cesta autobusem do 450km vzdálené Cuency. Popisovat 14 hodinovou cestu Andami v autobuse je zbytečné, každý si to umí představit… Když k tomu připočteme 16 hodinový let Praha-Amsterdam-Bonaire-Quajacil-Quito, tak je všem jasné jak naše tělesná schránka utrpěla.
Konečně svítá a my přijíždíme do 300 tisícové, univerzitní Cuency. Ode dneška se stává centrem našich cest po jižním Ecuadoru. Po nezbytném pronajmutí hotelu jedeme do Orquidária, patřící místní univerzitě. Zde na nás čeká auto s řidičem Pablem a domorodým znalcem orchidejí Cervandem. Dalším oficiálním bodem programu je podepsání smlouvy o spolupráci mezi místní univerzitou a Mendelovou univerzitou v Brně. V aule se schází veškerá místní generalita v čele s rektorem, nechybí ecuadorská televize i tisk. Velmi nás to překvapilo, jaký je o náš projekt zájem.
Druhý den ráno konečně vyjíždíme celí natěšení do krásné ecuadorské přírody. Krajina je všude velmi zelená a zemědělsky využívaná. Jedeme na jih směr Machala, Girón. Vlhké klima umocňuje i déšť, který nás bohužel doprovází každým dnem našeho pobytu. Kolem Girón je ohromné množství tilandsií a orchidejí. Z tilandsií vyniká hlavně rozmanitá T. latifolia, která zde tvoří až 70cm růžice. V této oblasti je i mnoho cisternovitých bromélií.. Z orchidejí dominují epifitické Epidendrum sp., včetně vzácných miniaturních druhů. Další zajímavou lokalitou, pro nás specialisty na „suché“ rostliny je odbočka na město Pucara. Vlhký les, či prales prudce přechází v suchou scenérii, ve které dominují Espostoa laticornua, všude kolem jsou Til. tectorum, rostoucí zde terestricky. Dále zde nacházíme další tilandsie s krásnými, červeně zbarvenými růžicemi. Vše doplňují Jatropha sp. a trsy puií. Tolik krásného pohromadě najdete na málo kterém místě na zeměkouli.
Neradi toto místo opouštíme, ale hustý déšť nám pomáhá v rozhodnutí. Pokračujeme dále do kopců směr Pucara. Cesta stále stoupá. Zastavujeme po několika kilometrech, protože přímo u cesty vidíme další zajímavou tilandsii. Ihned poznáváme Til. disticha, její červenolistou formu. Zde roste terestricky a pomocí svých dlouhých stolonů vytváří trsy více než 1m v průměru. V rámci projektu sbíráme další vzorky a pokračujeme dále do Pucary, kde už lije jako z konve. Je večer, tak jsme rádi, že jsme zde nalezli střechu nad hlavou. Plni dojmů usínáme v chladných pokojích místního hotelu. K lepšímu usnutí a zahřátí nám pomáhá „medicina čeka“, jak trefně nazvali naši ecuadorští kamarádi slivovici a meruňkovici.