Do této oblasti jezdí velmi málo kaktusářů, důvod je prostý. Oblast je totiž vzdálená od posledního kaktusářsky zajímavého místa téměř 850 km. Navíc v této oblasti roste velmi málo druhů a jsou od sebe vzdáleny mnoho kilometrů. Mne však tato oblast láká už mnoho let.
Tillandsia landbeckii a já
Důvod je celkem logický, rostou zde i terestrické tillandsie na písečných dunách. Již v loňském roce jsme se na tuto dlouhou cestu vypravili. Bohužel 250 km před Aricou byla Ruta 5, Panamericana zavalena lavinou bláta a kamení. Museli jsme se vrátit. Tuto cestu jsme letos znovu opakovali a povedlo se nám dosáhnout tohoto krásného severochilského města.
Tillandsia landbeckii, detail trsů
Vyjíždíme brzy ráno z Antofagasty. Vjíždíme na Rutu 5 a pokračujeme dále na sever. Cesta je fádní, kolem je pustá krajina pouště Atacama. Konečně po cca 7 hodinách přijíždíme do jediného většího města na cestě Pozo Almonte. Zde bereme pohonné hmoty a dáváme si chutný oběd. Hned za městem je odbočka na přímořské město Iquique. Vydáváme se tímto směrem. Před Iquique má růst Tillandsia landbeckii. Mám poměrně přesné informace, kde ji hledat. Dle návodu odbočujeme před Iquique na Alto Hospicio. Marně však vyhlížíme svahy orientované k moři.
Tillandsia landbeckii u Iquique
Vracíme se, jedeme až do moderního Iquique, bohužel stále nic. Nezbývá než se vrátit zpět. Zkoušíme všechny polní cesty. Znovu se vracíme směr Iquique. Na vzdálených kopcích, orientovaných k moři vidíme tmavé skvrny. To by mohly být ony!! Vjíždíme do pusté krajiny, skoro jako na Dakaru. Ujíždíme pustinou až ke kopcům. Čím více se blížíme, tím více si jsem jistý, že jedeme správně. Konečně vidím siluety rostlin. Mnohatisícové trsy pokrývají skoro celý kopec. Je to úžasný zážitek. Sedám si mezi ně. Na to jsem se těšil celých 8 cest do této úžasné země.
Tillandsia marconae u Arica
Vracíme se na Ruta 5. Pokračujeme do Aricy Konečně večer, už za tmy dorážíme do Aricy Ubytováváme se v Hotelu Americano. Má i parkování pro auto. Zdržíme se zde 3 noci. Chceme si tuto zajímavou oblast dokonale prohlédnout. Arica je přístavní město na severu Chile. Leží 18 km jižně od hranic s Peru. Je položena na soutoku řek Lluta a San José de Azapa. Arica je hlavní město provincie Arica v regionu Arica y Parinacota. Ročně zde spadne 0,8 mm srážek, což činí toto místo nejsušším městem v Jižní Americe.
Milióny Tillandsia landbeckii, Iquique
Brzy ráno vyjíždíme směr bolivijská hranice. Volíme cestu na Potrerillo. Cesta vede do kopců. Serpentinami se dostáváme na náhorní planinu. Zde již poznáváme další terestrickou tilandsii. Je to Tillandsia marconae, a dokonce kvete. Její trsy jsou až k cestě. Fotíme rostliny, které jsou ještě mokré od ranní camanchacy, která přináší životodárnou vlhkost. Škoda, že nesvítí slunce!! Musíme pokračovat dále. Sjíždíme do městečka Potrerillo. Všude se pěstuje zelenina pro Aricu. Pokračujeme směr Putre na boliviské hranice. Cesta stále stoupá.
Tillandsia landbeckii na písečných dunách
V nadmořské výšce kolem 2500m se objevují první majestátní Browningia candelaris. Rozšíření je z vedlejšího Peru. Zajímavostí je, že mají trnité kmeny a holé větve. Pod nimi rostou Haageocereus fasciculatus. Pokračujeme stále výše. Míjíme horské Putre. Domorodci nám tu nabízejí svoje výrobky. Cesta stále stoupá a my obdivujeme zasněžené sopky vysoké přes 6000m. Vjíždíme do NP Lauca. Jsou zde první Oreocereus leucotrichus. Začínají ve výšce 3200m.
Tillandsia marconae
O kousek výše zkoušíme lokality Neowerdermania chilensis v. putrensis. Na jedné jsme úspěšní. To jsme již ve výšce 3400m. Cestu pokračuje až do nadmořská výšky 4500m. Pozorujeme zde domácí lamy alpaky. Nedaleko se pasou i divoké vicune. Celé krajině dominují trsy Azorella compacta. Fotíme nádherné scenérie. V dáli se žene bouřka, proto se raději vracíme zpět do Aricy. Přijiždíme večer už skoro za tmy a těšíme se na zítřejší den, kdy se chceme podívat do blízkého Peru.
Tillandsia marconae
Ráno si voláme do hotelu všudypřítomné taxi. Veze nás na terminál, který je specializovaný na cesty do Peru. Organizace je zde úžasná. Sedáme k dalším dvěma lidem a po nezbytné identifikaci našich pasů jedeme stařičkým Lincolnem na hranice z Peru. Zde je hodinová fronta, kterou nás doprovází náš řidič, který má seznam svých pasažérů v autě. Nezbytná kontrola pasů a zavazadel nás zbavuje nektarinek a okurky určených k obědu. Snažím se rychle nakousnout nektarinku, ale je mi odebrána.
Tillandsia marconae
Cesta pokračuje podobnou krajinou jako byla ta v Chile. Je zde jen více sadů a vinohradů. Konečně po 80km přijíždíme do města Tacna. Míjíme mezinárodní letiště a konečně přistáváme na terminálu taxi. Zde si proměňujeme Eura za Soly. Potřebujeme je na taxika, který nás odveze na vyhlášené tržnice. Tacna, přezdívaná také Istambul Jižní Ameriky je tím vyhlášená. Navštěvujeme některé z mnoha tisíc obchodů. Značkové obchody střídají desítky optik. Vše je za pár solů. Nemůžeme odolat a plníme svůj batoh různým zbožím.
Haageocereus fasciculatus u Putre
Nejvíce nás překvapují desítky ordinací zubařů, kteří nabízejí veškeré služby. Dokonce před ordinacemi jsou naháněči, kteří zvou do ordinací. Víme, že hodně Chilanů si sem jezdí nechat dělat zuby. Bohužel z Čech je to trochu z ruky… Prohlížíme katedrálu na Plaza de Armas, dáváme si něco dobrého v cukrárně a pomalu se vracíme znovu taxíkem na terminál. Zde sedáme do jiného k ještě 2 pasažérům a jedeme zpět do Ariky. A cena za jednu osobu do 80km vzdálené Ariky je neuvěřitelných 5 €. Plni úžasných dojmů a batohem nacpaným suvenýry přijíždíme na náš hotel v Arice. Musíme to zapít červeným vínem, abychom se z dnešních dojmů trochu vzpamatovali.
Browningia candelaris u Putre
Browningia candelaris, holé větve
Domácí alpaky
Browningia candelaris
Chilské sopky nad Putre, NP Lauca
Neowerdermania chilensis v. putrensis
Oreocereus leucotrichus
Neowerdermania chilensis v. putrensis
Neowerdermania chilensis v. putrensis
Tacna