##NAZEV_STRANKY

Hledáte například Údolí Las Leňas, Argentina, provincie Mendoza, kaktusy, sukulenty, tilandsie, potřeby pro kaktusáře, velké dekorativní kaktusy, velké dekorativní sukulenty? Firma KAKTEEN-PH-FLORA spol. s r.o. (Ing. Pavel Heřtus, Sibřina): Dodáváme kaktusy a sukulenty a také potřeby pro kaktusáře jak formou velkoobchodní, tak maloobchodně přímo v našich sklenících v Sibřině nebo zásilkovou službou z našeho internetového obchodu.

Údolí, Las, Leňas, Argentina, provincie, Mendoza, kaktus, kaktusy, sukulent, sukulenty, tilandsie, květináč, květináče, miska, misky, e-shop, internetový, obchod, velkoobchod, maloobchod, skleník, skleníky, Sibřina

KAKTEEN - PH - FLORA, spol. s.r.o., Sibřina 166, 250 84 pošta Sibřina
IČ 49550888, DIČ CZ49550888
telefon (Ing. Pavel Heřtus) [+420] 602 151 896
info@kakteen.cz, www.kakteen.cz


Váš košík

Cena: 0,00 Kč Košík

Vaše detaily

nepřihlášen Přihlásit Zaregistrovat

Nepřehlédněte

Obchodní podmínky

Nepřehlédněte obchodní podmínky našeho e-shopu! Prohlédnout

NAŠE SKLENÍKY

Prodejní skleník Sibřina
Po – Pá 8 – 17 hod
So 8 – 12 hod
Ne zavřeno
telefon: +420 602 151 896
Ing. Pavel Heřtus
Prodejní skleník Písková Lhota u Mladé Boleslavi
   
Po – So 8 – 17 hod
Ne zavřeno
telefon: +420 739 011 333
Roman Heřtus

Seznam polních čísel

Stáhněte si náš aktuální seznam polních čísel PHA!
Poslední aktualizace: 25.11.2015
Stáhnout!

Vyhledávání

Údolí Las Leňas, Argentina, provincie Mendoza

Tento název vždy uchu lahodil, kdo z příznivců lyžování by neznal toto vysokohorské středisko. Kupodivu ho zná i mnoho kaktusářů, nelyžařů. Vždy jsem si přál toto místo navštívit, protože vidět místa na sjezdovkách, kde rostou kaktusy je přece něco úžasného a vzrušujícího zároveň. I naše expedice do Argentiny 2016 si dala tento cíl.

Projíždíme po asfaltové silnici mezi městy San Rafael a Malargue v provincii Mendoza. Již z dálky vidíme úžasný hřeben And se zasněženými vrcholy. O to více nás láká horské středisko Las Leňas, které je známé i v Evropě jako centrum alpského lyžování. Jelikož se nacházíme na jižní polokouli, je zde období pro lyžování v měsících červenci a srpnu. Mnoho vrcholových lyžařů sem jezdí ladit formu před sezónou. Pro nás je však vhodnější období února, kdy zde je teplé a slunečné počasí. Odbočujeme proto z hlavní silnice do údolí Las Leňas. Všude vidíme poutače na toto vyhlášené horské středisko. Je to ještě 50 km malebným údolím. Dojem kazí jen děravá silnice, připomínající naše cesty druhé a třetí třídy po tuhé zimě. Stále se vyhýbáme hlubokým dírám bez asfaltu a kličkujeme. Náš Renault Kangoo dostává pořádně zabrat.

Mapujeme a vybíráme lokality, které navštívíme při zpáteční cestě. Konečně dojíždíme do tolik očekávaného Las Leňas. Těšíme se, jak si dáme dobrou večeři a nakoupíme zásoby na další cestu. Bohužel opak je pravdou. Je zde úplně mrtvo, minimum lidí, hotely jsou zavřené. Otevřená je jen jedna restaurace a malý “kiosko”. Bohužel ani více obchodů či restaurací tady není!!! Jsme mírně řečeno trochu rozčarováni. Zkoušíme sehnat ubytování, resp. někoho, kdo nás někde v prázdných hotelích nechá přespat. Mirkovi se po dlouhém úsilí daří sehnat „na černo“ jeden apartmán. Jsme v celém hotelu společně se skupinou chilských motorkářů úplně sami. Jdeme na večerní procházku po liduprázdném Las Leňas. Fotíme si zapadající slunce nad zasněženými vrcholy a v myšlenkách se připravujeme na zítřejší den, na lov místního skvostu Austrocactus hibernus.

Je to bájná rostlina, která roste pod sněhem na místních loukách. Představa, že na rostlinách leží více než 1 m sněhu několik měsíců v roce, naši zvědavost ještě zvyšuje. Vracíme se na do našeho hotelu a já vařím znovu večeři. Naše oblíbené špagety po argentinsku již po šesté. Znovu mají velký úspěch. Zapijíme to místním červeným. Mirek jde brzy spát, ale mi s Rosťou u demižonu vydržíme až do půl jedné… To se bude ráno lézt po kopcích…

A taky jo. Hned první GPSka ukazuje na prudký, drobivý kopec. Ještě trochu ovíněni se drápeme do prudkého kopce. Je to nebezpečné a kaktusově neperspektivní. Když mne chytla již po druhé křeč do nohy, tak to v rámci udržení své bezpečnosti vzdávám. To už kluci také čekají dole na cestě. Jedinou satisfakcí je pro mne nález Viola vulcanica. Pokračujeme dále údolím Las Leňas směrem na chilskou hranici. Jako pomůcku otevírám úžasnou knihu manželů Sarnesových o rodu Austrocactus (vydaná 2015). Velice si jí vážím, protože je i s podpisy mých dobrých známých Norberta a Elizabeth. Listuji si část o A. hibernus. Zde je mimo jiné i foto Norberta na nalezišti. Lokalita vůbec nevypadá tak příkře jako ta námi navštívená. Proto zkoušíme schůdnější terén.

Stavíme cca 2 km za Las Leňas a zkoušíme mírný svah s nízkými, kvetoucími keři Mulinum spinosum a rozkvetlými cibulovinami Rhodophiala rhodolirion. Skutečně po chvíli Rosťa nachází první rostliny. A dokonce mají i plody. Zkoušíme je rozkrojit, ale bohužel mají bílá semena.

Konečně!!! První s černými. Hurá!!! Jako jediný austrocactus má plody dužnaté, s mazlavým oplodím. To ale vůbec nevadí, rádi je vypereme. Vždyť tyto rostliny musí být i u nás 100% zimuvzdorné! Hledáme pod pichlavými keři nevzhledné rostliny, připomínající Echinocereus procumbens. Já jsem nalezl několik rostlin mimo keře, ty byly podstatně elegantnější. Výsledek více než dvouhodinového hledání je 10 zralých plodů. Je to málo, ale jsme spokojeni.

Stále mi to nějak nedá, proto beru znovu do ruky knihu manželů Sarnesových. Podrobně studuji krajinu na obrázku A. hibernus. Zkoušíme podle obrázku nalézt přesně místo, kde se Norbert nechal vyfotit. Pomalu projíždíme údolím zpět do Las Leňas. Konečně! „Mirku zastav!“

Přesně vidím skály, co jsou za Norbertem na obrázku, a to včetně sněhu, který je na vrcholu. Jdeme na to. Prohlížíme mírný svah pod sjezdovkou. A jsou tu! A jaké nádherné! Jú, a těch plodů! A většina zralých. Ani je neprohlížíme, bereme všechno. To je ale úspěch. Další satisfakce za mé okradení první den. Spokojeni odjíždíme z pustého, ale krásného Las Leňas. Již se těšíme, jak budeme čistit tyto dužnaté plody. Stavíme na 30 km a šplháme na kopec plný sutě. Sbíráme zde zralé plody Maihuenia patagonica. Pokračujeme stále výš, naše kondice po měsíčním pobytu v Argentině je velmi dobrá. Konečně nacházíme nádherné trsy Austrocactus aff. gracilis. Jsou zde rostliny s trny žlutými i rezavými. Myslím si, že tyto rostliny nemají s druhem gracilis nic společného. Nacházíme i hojnost semen. Spokojeni se vracíme z prudkého svahu. Až dole teprve vidíme, kam jsme to až vylezli.

Pokračujeme dále ven z údolí Las Leňas. Zastavujeme ještě na 45 km, kousek před koncem údolí. Mají tady růst zajímavé pterocactusy. To zase bude hledání… Nikdy jich není na lokalitě mnoho a navíc splývají s drobnými kamínky. Konečně nacházíme pár rostlin. Drobná tělíčka vykukují mezi kamínky a dokonce jsou zde i malé trsy. A mají zralá semena! To je u pterocactusů unikát. Jakmile semena uzrají, okamžitě praskají a odletují po okolí. Mají totiž křídla! Vyjíždíme z údolí Las Leňas spokojeni s úžasným úlovkem, nepopsatelnými zážitky a očekáváním dalších lokalit austrocactusů.

   
  English   Deutsch O nás Shop Novinky O kaktusech Kontakt